Den dětí – Ámos aneb škola naruby

V úterý 1. 6. 2010 se na naší škole uskutečnila akce Amos. Je to den, kdy si žáci druhého stupně mohou vyzkoušet roli učitelů, ředitele nebo školníka. Na druhém stupni jsem teprve první rok a tak jsem si řekla, že bych to mohla zkusit a přihlásila jsem se na roli učitele. Potom jsem dostala papír, do kterého jsem měla napsat práci v hodině. Papír jsem vyplnila, ale ještě jsem se šla zeptat třídní paní učitelky čtvrté třídy , co právě probírají a jestli by mi nepůjčila potřebné materiály do hudební výchovy. Ta mi ve všem vyhověla a pomohla. Také jsme si mohli vzít nějakého asistenta. Já si vzala moji kamarádku Kateřinu Grunovou. Hodina se nám moc líbila a bavila nás. Také nás paní učitelka pochválila.

Dana Vondrušková, 6.tř.

 

V úterý 1. 6. 2010 proběhl ve škole ve Vémyslicích školní Amos. Amose letos navrhl školní parlament. Amos se dá také říct jako „škola naruby“, to znamená, že místo učitelů učí žáci, kteří chtěli a mají možnost se na hodinu připravit.  Má to ovšem jednu podmínku, a to tu, že mohou učit jen žáci na druhém stupni. To znamená, že první stupeň byl jen „pokusný králík“, na kterém žáci z vyšších tříd zkoušeli své dovednosti a svou přípravu na hodinu.

Já se zapojila také. Učila jsem druhou třídu na prvouku a pátou na češtinu. Ve druhé třídě se k Amosovi mnohem lépe postavili a snažili se vyjít s námi jako s učiteli. Moje první asistentka byla Anna Jelínková, která mi v hodině pomáhala s dětmi. Pomohla mi například udělat pořádek v hodině, aby děti poslouchaly a dávaly pozor. Hodina s nimi byla hodně nabitá energií a zábavou, kterou se k tomu děti zapojily. Ovšem když jsem učila třídu pátou taková zábava to nebyla, i když jsem tam u sebe, jako asistentku, měla Kristýnu Sobotkovou. Nemůžu říct, že nedávali pozor, ale prostě je to asi nebavilo. No spíše to nebavilo nejmenovaného žáka, který měl v hodině docela dost trapné řeči.  Kristýna mi také velice pomohla. No ale dost o učení.

Mne se Amos líbil a doufám, že ostatním také. Přála bych si, aby se Amos na vémyslické škole udržel i nadále.

Ela Jirásková, 8.tř.

A jak líbil tento den žákům z 1. stupně?

1. 6.,  jak už to bývá, jsme oslavili Den dětí. Ve škole jsme měli Ámose. Místo p. učitelek nás učili žáci z druhého stupně. První hodina českého jazyka byla zábavná, celá třída ji chválila. Na matematiku nás měl pan učitel Němec a jeho asistentka Nikola Šabatková. Pan učitel neznal násobilku a každou chvíli se chodil radit za p. „inspektorkou“ Pokornou. V hodině čtení jsme hráli AZ-kvíz. Naše družstvo vyhrálo. Po soutěži jsme četli z knížky Malého prince. V hodině prvouky jsme se učili lidské tělo. Poslední hodinu pracovní výchovy jsme měli namalovat svoje nejoblíbenější místo. Já, jako jediný, jsem namaloval hřiště. Tento den se nám ve škole  moc líbil, že bychom chtěli takové učitele napořád. Ale prý to nejde- žáci druhého stupně se musí také učit.

Matěj Kotrnec, 3.tř.

 

1. června nás neučily paní učitelky, ale žáci 2.stupně. První hodinu nás měl z českého jazyka Filip Dvořák a Roman Jandásek. Hodina byla zábavná, dali nám kartičky na stříhání a skládali jsme slova podle abecedy a doplňovali jsme párové souhlásky a tvrdé a měkké i. Na konci jsme za odměnu dostali bonbón. Druhou hodinu nás měl Jenda Sklenář z matematiky. S panem učitelem byla sranda a hráli jsme bingo. Jiné než s paní učitelkou. Nejdřív jsme tomu nerozuměli, ale pak už ano. A ještě jsme hráli krále střelců, kterého jem vyhrál. Třetí hodinu nás měla Tereza Černá a Katka Gerstnerová ze čtení. Četli jsme, hráli jsme hru Riskuj a daly nám list s obrázkem a my jsme ho museli obmalovat. Hodina byla super. Čtvrtou hodinu byla prvouka. Eliška a Anička nás učily o lesních zvířatech a o lese. V poslední hodině tělsné výchovy jsme hráli florbal a jiné hry. Učil nás Pere Krotký a Marek Růžička. Všechny hodiny se mi moc líbily.

Vojta Pospíšil, 2.tř.